Letna

Letenské sady

Praha 7 - Holešovice

Sady mezi nábřežím Edvarda Beneše a Letenskou plání jsou jedním z prvních veřejných parků promenádního charakteru. Jejich výměra je 25 ha. Kdysi se nazývaly Letná hora, tj. hora obrácená na letnou, tedy jižní stranu. Poněvadž Chotkovy sady jsou již propojeny s Královskou zahradou, nastala možnost dojít z dolní části Holešovic zeleným parkem až na Pražský hrad a na druhou stranu přes Strahov, Petřín a dál až na Smíchov. Na letenském svahu bývaly vinice a Letenská pláň často sloužila jako vojenské ležení. V roce 1635 byla na úpatí svahu postavena kaplička sv. Maří Magdaleny, která byla v 50. letech na dnešní místo posunuta v souvislosti s úpravou komunikace na konci Čechova mostu. V roce 1716 zde postavil hrabě Valdštejn zámeček, který nazval Belvedér. Francouzská vojska ho při ústupu r. 1742 vyhodila do povětří. Název Belvedér byl pak nesprávně přenesen na Letohrádek královny Anny na Pražském hradě. Poté, co zemřel většinový majitel pozemků Jakub Wimmer, začaly letenské stráně pustnout. Od 60. let 19. st. pozemky začala vykupovat pražská obec pro zbudování veřejného parku. Park byl založen podle projektu uměleckého zahradníka Bedřich Wünschera a Jiřího Braula. Úpravy vyvrcholily postavením novorenesanční restaurace podle arch. Vojtěcha Ullmanna r. 1863. Dnes má restaurace jméno Belcredi podle hraběte Richarda Belcrediho, od r. 1864 místodržitele v Čechách, po němž byla pojmenována dnešní třída Milady Horákové. Budově se říká Letenský zámeček. Nedaleko ní směrem k Národnímu technickému muzeu je zajímavá kuriozita - starý kolotoč s dřevěnými koníky v ozdobně vyřezávaném dřevěném pavilonu. Koně jsou potaženy pravou koňskou kůží bez spojů od hlavy až po kopyta. Jsou na něm čtyři auta a jednadvacet koní. Kolotoč sem byl přenesen z Královských Vinohrad od zájezdní hospody Na Kravíně r. 1894. Fungoval bez větších oprav až do r. 1995, kdy byl částečně rekonstruován.

Koncem 80. let 19. st. byla provedena další sadová úprava podle projektu Františka Thomayera. Naproti dnešní Revoluční třídě byla u příležitosti Jubilejní výstavy v r. 1891 vybudována druhá pražská lanovka, z níž se dalo na kopci přestoupit na Křižíkovu elektrickou dráhu, která odsud jezdila k výstavišti. Lanovka byla v provozu až do 1. světové války, po válce byla proměněna v pojízdné schody a ty přestaly jezdit koncem 30. let. V roce 1892 byl do Letenských sadů z Výstaviště přenesen ozdobný pavilon, který propagoval slévárny a železárny v Komárově u Hořovic. Pavilon věnoval pražské obci kníže Vilém z Hanau, majitel sléváren a okolního panství (odtud název Hanavský). Nad Chotkovou silnicí na jedné z bašt barokního opevnění si postavil v r. 1911 poslanec a první předseda vlády ČSR JUDr. Karel Kramář přepychovou vilu v novobarokním slohu. Není veřejnosti přístupná, slouží potřebám vlády. V r. 1953 propojil Letenské náměstí s nábřežím Letenský tunel. V témže roce započala na vrchu stráně proti Pařížské třídě stavba monumentálního Stalinova pomníku. Autory pomníku byli sochař Otakar Švec a arch. Jiří a Vlasta Štursovi. Pomník byl v listopadu 1962 odstraněn.

Na plošině místo pomníku je dnes osazen obrovský metronom. Toto kyvadlo vyrobila na počátku 90. let 20. století společnost ČKD Racionalizace na objednávku Společnosti pro Československou všeobecnou výstavu. Autorem je profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Vratislav Karel Novák. Poprvé se metronom rozhýbal 15. 5. 1991. Jeho výška je téměř 25 metrů a váží 7 tun. Instalaci kyvadla nemohla provádět pozemská technika kvůli obavám z porušené statiky podstavce po odstřelení Stalinova pomníku, proto jej na místo osadila obří helikoptéra. Pod bývalým Stalinovým pomníkem je rozsáhlý prostor 10 000 m2, zatím nevyužívaný. Ve stráni za Štefánikovým mostem byla po převezení do Prahy v roce 1960 osazena restaurace z výstavy Expo 58 v Bruselu. Pavilon zde v sadech sloužil jako exkluzivní restaurace Expo 58 až do roku 1992. Potom byl byl provoz restaurace ukončen a objekt začal chátrat. V letech 2000 - 2001 došlo k rekonstrukci a nyní pavilon slouží soukromé firmě.

Ze stromů převažují v sadech topoly, vrby, slivoně a smrky, pozoruhodné jsou zejména mohutné exempláře platanů. V dubnu 2003 bylo v Letenských sadech vysazeno na 70 nových stromů.V místě za bývalým Stalinovým pomníkem okrasné jabloně z dendrologických sbírek v Průhonicích, nedaleko jabloní byla vysazena buková alej.