Čtečka karet

Čtečky karet dodává pro celý ČVUT firma IMA - Institut mikroelektronických aplikací.

Soubor:Příklad.jpgMomentálně SiliconHill používá dva nezávislé čtečkové systémy. Více na KLUB:ITSluzby:Ctecky

Jde o bezkontaktní čipovou technologii Mifare, vyvinutou firmou Philips zejména pro platební systémy hromadné dopravy (fonetická zkratka My Fare, tedy má cesta). Takovouto kartou jsou od roku 2004 vybaveny všichni studenti a zaměstnanci ČVUT. Také se tato technologie používá v dopravních systémech, zejména pod označením EM Card, vyráběné slovenskou firmou EMtest

Karta kromě jedinečného čísla čipu (který se jediný na ČVUT používá), obsahuje také Read/Write paměť, na kterou mohou být uloženy právě třeba peníze. Přístup k této paměti může být chráněn 16-bitovým heslem.

Vlastní čtečky (ty, co jsou u dveří) jsou koupené od firmy Honeywell a celé zalité v nějakém plastu. Tyhle čtečky jsou cca. osmi dráty propojeny s řídicí jednotkou CKP-22, která je osazena mikrokontrolérem s jádrem 8052 a jakýmsi hradlovým polem(paměťové čipy). Tahle krabice je umístěna blízko dveří z vnitřní strany a proti neoprávněnému vniknutí je chráněna dvěma tamper kontakty (ty ale na SH asi nejsou zapojeny). Z téhle krabice jsou vyvedeny čtyři dráty do blokové serverovny, kde dva slouží k napájení a vedou do speciální IMA UPSky(skříň PZD3000 se zdrojem), která pomocí bezúdržbového Pb akumulátoru zásobuje všechny čtečky proudem. Další dva dráty tvoří sběrnici RS-485 (EIA/TIA-485) a jsou v serverovně paralelně spojeny od všech řídicích jednotek a připojeny do tzv. Netmodulu, což je převodník RS-485 (EIA/TIA-485) / Ethernet. Ethernetové rozhraní je připojeno do SH sítě.

Při načtení karty se ze čtečky přečte číslo čipu a řídící jednotka v CKP-22 vydá pokyn k povolení vstupu, je-li zadefinován. Zároveň informaje řídící počítač, tzv. Master o události pokusu o vstup.