240px-Diamond warning sign (Vienna Convention style).svg.png Content of this wiki is DEPRECATED 240px-Diamond warning sign (Vienna Convention style).svg.png

Astronomicko-kosmonautická setkání

Z old-wiki.siliconhill.cz
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Základní informace

Astronomicko-kosmonautická setkání budou sestávat z přednášek a následné moderované besedy. Přednášky budou balancovat mezi populárním a odborným pojetím v závislosti na rozsahu a obtížnosti problematiky. Případným dotazům, připomínkám, úvahám apod. bude po skončení přednášky věnována beseda, na která se přednášející pokusí uspokojit všechny dotazy z řad posluchačů. Délka příspěvku se bude pohybovat kolem 1:30 hodiny, délka besedy závisí na aktivitě posluchačů a prostoročasovým :o) možnostem místnosti. Není ale problém se přesunout do jednoho z mnoha výčepních prostor na Strahově a pokračovat tam.

Přednášky jsou přístupné jak studentům ČVUT, tak i široké veřejnosti. Vstup je zdarma.

Šestá schůzka

  • Místo konání: Strahov, blok 7, místnost klubovna SH (suterén)
  • Datum: 21. listopadu 2007
  • Čas: 18:00 až cca 19:30
  • Náplň: přednáška Evropská kosmonautika
  • Přednáší: Polák Michal

Záznam přednášky Evropská kosmonautika

  • Záznam přednášky: bude doplněn po uskutečnění přednášky

Abstrakt přednášky Evropská kosmonautika

Kosmonautika je nesmírně ekonomicky a technologicky náročným oborem. Od uplynutí prvních návrhů, po jejich uskutečnění a výsledky uplyne velká doba. O to déle se musí čekat na samotnou aplikaci, která nám investované prostředky navrátí. Z tohoto důvodu byly na počátku kosmické éry v tomto odvětví pouze dvě světové velmoci – SSSR a USA. Postupem času se však ukázalo, že kosmonautika není „pouze" vrcholem vědecko-technické úrovně, ale dokonce je takřka nezbytná. Ať už je to navigace, dálkový průzkum Země anebo prestiž.

Každé vyspělé zemi muselo být jasné, že pokud bude chtít zůstat v popředí, bude muset investovat do kosmického výzkumu. V Evropě vedly tímto směrem dvě cesty. A tu buď založit svou nezávyslou agenturu anebo v rámci programů spolupracovat s již zmíněnými velmocemi. Francie se vydala cestou první a založila svou vlastní agenturu ESRO, nebyla jediná a tak začali svoje agentury zakládat i další vyspělé západní země. Každému však bylo jasné, že pokud bude chtít Evropa něco dokázat, bude se muset sjednotit. A tak vznikla v toce 1975 Evropská kosmická agentura (ESA – European Space Agency).

Česká republika se kosmickému výzkumu také věnovala velmi aktivně a to v rámci programu Interkosmos. Můžeme říci, že jsme v té době patřili mezi, kteří kromě velmocí a předních států patřících do ESA, patřili mezi špičku. V rámci programu Interkosmos jsme měli na každé družici nějaké zařízení a později jsme sestrojili dokonce celou svou družici a náš kosmonaut Vladimír Remek se stal prvním člověkem v kosmu, který nebyl Rus ani Američan a jednalo se tedy o první mezinárodní kosmický let.

V současné době patří Evrospká kosmická agentura mezi organizace v tétoto oblasti největší a pravidelně vypouští své družice pomocí svých raket, dokazuje aplikaci kosmických technologií i úspěšně spolupracuje i s ostatními agenturami. U nás v České republice máme k podpoře kosmonautiky Českou kosmickou kancelář, která dokonce v současnou chvíli jednání o vstupu do Evropské kosmické agentury a je koordinátorem pro ČR v programu PECS.

!!! text Michal Polák - neupravovat a needitovat !!!

Pátá schůzka

Plakátek k pátému setkání Astronomicko-kosmonautické sekce Silicon Hill. Credit: Tomáš Toegel
  • Místo konání: Strahov, blok 7, místnost klubovna SH (suterén)
  • Datum: 24. květen 2007
  • Čas: 20:00 až cca 22:00
  • Náplň: přednáška Vesmírné teleskopy + ESO
  • Přednáší: Václavík Michal

Záznam přednášky Vesmírné teleskopy

  • Záznam přednášky: bude doplněn po uskutečnění přednášky

Externí odkazy

Propagační materiály

  • V případě zájmu si můžete u mě na pokoji vyzvednou propagační materiály ESO (anglicky a německy), Expanded Very Large Array (anglicky) a Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově (česky).

Abstrakt přednášky Vesmírné teleskopy

Čtvrtá schůzka

Plakátek ke čtvrtému setkání Astronomicko-kosmonautické sekce Silicon Hill. Credit: Ondřej Otýpka
  • Místo konání: Strahov, blok 7, místnost klubovna SH (suterén)
  • Datum: 25. duben 2007
  • Čas: 20:00 až cca 22:00
  • Náplň: přednáška Historie OKB-1 aneb "Jak se staví rakety"
  • Přednáší: Václavík Michal

Záznam přednášky Historie OKB-1 aneb "Jak se staví rakety"

  • Záznam přednášky: bude doplněn po uskutečnění přednášky

Abstrakt přednášky Historie OKB-1 aneb "Jak se staví rakety"

S vývojem silných raket schopných nést hlavici s výbušninou dosáhli v průběhu 2. světové války největších úspěchů němečtí raketoví konstruktéři pod vedením Wernhera von Brauna. Jejich činnost vyvrcholila postavením a operačním nasazením rakety A-4, známé spíše pod názvem V-2. Po konci války začaly jak ve Spojených státech amerických, tak i Sovětském svazu studie neměcké raketové techniky, zejména již zmíněných raket A-4.

V SSSR se touto problematikou začala v Podlipkách u Moskvy zabývat skupina NII-88 pod vedením Sergeje Koroljova, který se stal duchovním otcem velkého množství sovětských raket používaných jak pro vojenské, tak i kosmické účely. První práce na raketách (např. řada R-1) využívaly technologie rakety A-4, postupně se ale začala formovat zcela samostatná sovětská raketová technika. V roce 1956 vznikla, pod vedením Koroljova, konstrukční kancelář OKB-1. V té době také vrcholil vývoj nové balistické rakety R-7 a dne 4. října 1957 byla pomocí této rakety vypuštěna první umělá družice - Sputnik.

Na řadu přišlo vypuštění prvního živého tvora, první meziplanetární sondy, prvního člověka, atd. U všech těchto úspěchů sovětské kosmonautiky stál Sergej Koroljov a "jeho" OKB-1, která však samozřejmě úzce spolupracovala s dalšími kancelářemi. Mimo rakety R-7, kterou dnes známe zejména v modifikaci Sojuz, se Koroljov zasloužil i o postavení měsíční rakety N-1. Bohužel se nedočkal jejího startu - zemřel nečekaně 14. ledna 1966.

Konstrukční kancelář OKB-1 však nezanikla a i nadále byla tahounem sovětského kosmickém programu. V průběhu let pronikla do všech oblastí kosmonautiky od pilotovaných letů, přes kosmické stanice, raketoplán Buran, meziplanetární sondy až po komerční nebo špionážní družice. V současné době nese OKB-1 název na počest Koroljova S. P. Korolev Rocket and Space Corporation Energiya (Ракетно-космическая корпорация Энергия им. С.П.Королева).

Hlavní náplní přednášky bude přehled kosmických i vojenských raket a přidružených projektů.

Setkání s Vladimírem Remkem (ODLOŽENO NA ŘÍJEN)

Pražské setkání s prvním českým kosmonautem Vladimírem Remkem se z důvodu jeho pracovní vytíženosti odkládá na říjen.

Seminář ISU

Dne 29. března 2007 proběhne od 14:00 v posluchárně K14 na Kalově náměstí v budově FELu (E) setkání se zástupci mezinárodní soukromé univerzity ISU (International Space University). Bližsí informace naleznete na http://www.czechspace.cz/cs/vzdelavani/isu-seminar-29-3-2007.

Program semináře

  • Představení International Space University
  • Informace o možnosti studia na ISU (Matěj Kutil, první český student ISU)
  • Představení České kosmické kanceláře, o.p.s.
  • Informace o Katedře řídicí techniky FEL ČVUT a programu SpaceMaster

Registrace

Z důvodu omezené kapacity místnosti (cca 30 až 35 míst) je potřeba si předem místo rezervovat, nejlépe na e-mailu halousek@czechspace.cz (Milan Halousek). V případě dotazů se můžete obrátit na něj, případně na mne (Václavík Michal). Seminář bude veden v anglickém jazyce a je zdarma.

Záznam semináře

Třetí schůzka

Plakátek ke třetímu setkání Astronomicko-kosmonautické sekce Silicon Hill. Credit: Ondřej Otýpka
  • Místo konání: Strahov, blok 7, místnost klubovna SH (suterén)
  • Datum: 6. březen 2007
  • Čas: 20:00 až cca 22:30
  • Náplň: organizace na rok 2007, přednáška 50 let kosmonautiky
  • Přednáší: Václavík Michal

Záznam přednášky 50 let kosmonautiky

Externí odkazy

Abstrakt přednášky 50 let kosmonautiky

V letošním roce slaví světová kosmonautika velké jubileum. Dne 4. října 2007 uplyne přesně půl století od vypuštení první umělé družice Země - sovětského Sputniku. Tímto činem vstoupilo lidstvo do své "kosmické" éry. Hned při dalším kosmickém letu byl na oběžnou dráhu vynesen první živý tvor sibiřský psík Lajka. Stejně jako Sovětský svaz se i Spojené státy americké snažily o vypuštění vlastní družice. To se jim podařilo ale až počátkem roku 1958 s družicí Explorer 1. Následovaly další a další lety, kterých v průběhu let přibývalo stejně jako se rozšiřovala i možnost využití družic. Některá tělesa již opustila oběžnou dráhu kolem Země a vydala se prozkoumat další tělesa sluneční soustavy.


Velký rozruch způsobil let prvního člověka na oběžnou dráhu. Stal se jim sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin, který odstartoval 12. dubna 1961 v kosmické lodi Vostok. Jeho americkým protějškem se stal astronaut John Glenn, který odstartoval 20. února 1962 v kosmické lodi Mercury. O několik desítek let později (15. října 2003) vypustila Čína pomocí vlastní nosné rakety prvního tchajkonauta Jang Li-weje a stala se tak po USA a Rusku třetí zemí, která to dokázala.


Vraťme se ale zpět to 60. let, kdy Spojené státy horlivě pracovaly na projektu pristání člověka na Měsící. Prvním člověkem, který stanul na povrchu Měsíce byl Neil Armstrong. Stalo se tak v roce 1969. I Sovětský svaz uvažoval o letu lidí na Měsíc, bohužel jeho pokusy skončily nezdarem. Vývoj ale pokračoval dál, objevily se první kosmické stanice. Skylab na americké straně, Saljuty a monumentální Mir na straně Sovětského svazu. Spojené státy poté zahájily vývoj vícenásobně použitelného dopravního prostředku - raketoplánu. Celkem bylo vyrobeno pět strojů, které létaly do vesíru. Byly to raketoplány Columbia, Challenger, Atlantis, Discovery a Endeavour. První dva jmenované bohužel postihla katastrofa, při které zahynula celé posádka.


Dnešní pilotovaná kosmonautika je ve znamení spolupráce mnoha států na projektu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Její stavba započela v roce 1998 a plánované dokončení lze očekávat na přelomu let 2010 a 2011. Poté budou ukončeny lety raketoplánů a stanice bude obsuhována pouze ruskými loděmi Sojuz a Progress. Později se dočká své nové kosmické lodi Orion i Amerika, která za pomocí této lodi plánuje znovudobytí Měsice.


Kosmonautika samozřejmně nezahrnuje pouze pilotovanné lety lidí, ale i mnoho stovek sond k jiným planetám, družic telekomunikačních, vojenských, vědeckých, meteorologických, technologických apod., které krouží kolem naší Země.

Druhá schůzka

Start raketoplánu Discovery. Credit: NASA/JPL
Plakátek k druhému setkání Astronomicko-kosmonautické sekce Silicon Hill. Credit: Ondřej Otýpka
  • Místo konání: Strahov, blok 7, místnost klubovna SH (suterén)
  • Datum: 13. prosinec 2006
  • Čas: 20:00 až cca 22:30
  • Náplň: přednáška Čtvrtstoletí s raketoplánem
  • Přednáší: Václavík Michal

Záznam přednášky Čtvrtstoletí s raketoplánem

Multimediální přílohy NASA

Abstrakt přednášky Čtvrtstoletí s raketoplánem

Projekt vícenásobně použitelného kosmického letounu se v americké kosmonautice objevuje již v 50. letech 20. století. NASA oficiálně zahájila vývoj takovéhoto stroje v roce 1969, kdy oslovila všechny velké aerokosmiké firmy. Na konci téhož roku byla představena výtězná studie raketoplánu. V roce 1976 byl předán první prototyp raketoplánu označený OV-101 Enterprise. O rok později na něm byly provedeny letové zkoušky v atmosféře na Drydenově letecké základně. Původně se plánovalo že se Enterprise přebuduje na letuschopný kosmický raketoplán, ale nakonec byl pro tyto účely přestavěn OV-099 Challenger.


První raketoplán označený OV-102 Columbia odstartoval po tříletém zpoždění 12. dubna 1981. Flotila amerických raketoplánu se pomalu začala rozrůstat. Dne 4. dubna 1983 poprvé odstartoval OV-099 Challenger, 30. srpna 1984 OV-103 Discovery a nakonec 3. října 1985 OV-104 Atlantis.


Dne 28. ledna 1986 došlo ke katastrofě raketoplánu Challenger, který exploroval 73 sekund po startu. Všech sedm astronautů na palubě, mezi nimiž byla i učitelka Christa McAuliffeová, havárii nepřežilo. Vyšetřovácí komise dospěla k závěru, že příčinou havárie bylo prohoření těsnění na pravém motoru SRB. Mimo to byly nedostačující postupy při sestavování motorů SRB a také komunikace mezi tehniky a vedoucími představiteli NASA. Před dalším startem raketoplánu bylo provedeno velké množství změn (jak technických, tak i personálních) a postaven nový raketoplán OV-105 Endeavour.


Bohužel ani následující provoz raketoplánů se neobešel bez závažných problémů. V sobotu 1. února 2003 se vracel z mise STS-107 raketoplán Columbia. Přibližně 15 minut před přistáním došlo k přerušení spojení s raketoplánem a jeho destrukci. Zpráva vyšetřovací komise označila za hlavní příčinu havárie poškození náběžné hrany křídla dopadem kusu izolační pěny z nádrže ET. Stejně jako při havárii Challengeru, i v tomto případě došlo k velkému množství technických i personálních změn. Dalšího startu raketoplánu jsme se dočkali až 26. července 2005.


V současné době jsou raketoplány opět v operačním provozu a podílejí se na výstavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Už nyní je však rozhodnuto, že bude provoz raketoplánu ukončen v roce 2010 (poslední start je plánován na 10. července 2010). Poté bude americké pilotované mise zajišťovat kosmická loď Orion, na jejímž vývoji se začíná pracovat.

První schůzka

Monumentální ruská modulová stanice Mir. Credit: NASA/JPL
Mezinárodní kosmická stanice ISS při odletu raketoplánu Atlantis v září 2006. Credit: NASA/JPL
Plakátek k prvnímu setkání Astronomicko-kosmonautické sekce Silicon Hill. Credit: Ondřej Otýpka
  • Místo konání: Strahov, blok 7, místnost klubovna SH
  • Datum: 15. listopad 2006
  • Čas: 20:00 až cca 22:00
  • Náplň: organizační záležitosti, přednáška Kosmické stanice aneb „Od Saljutů po ISS“
  • Přednáší: Václavík Michal

Záznam přednášky Kosmické stanice aneb „Od Saljutů po ISS“

Abstrakt přednášky Kosmické stanice aneb „Od Saljutů po ISS“

V letošním roce jsme oslavili 35. výročí od vypuštění první orbitální kosmické stanice na světě, ruského Saljtutu. Ten byl na oběžnou dráhu vypuštěn 19. dubna 1971, z kosmodromu Bajkonur, pomocí nosné rakety Proton. Do roku 1982 bylo vypuštěno celkem sedm těchto stanic, z nichž některé plnily vědecké úkoly, jiné zase sloužily k čistě vojenským účelům. Na palubě Saljutu 6 strávil, v roce 1978, téměř jeden týden i první a zatím poslední česko-slovenský kosmonaut Vladimír Remek.


V polovině osmdesátých let se schylovalo k vypuštění většího orbitálního komplexu, který později dostal jméno Mir. Ten se skládal z několika modulů, které byly postupně vynášeny na oběžnou dráhu kolem Země. Na palubě Miru se v průběhu patnácti let vystřídalo celkem 104 kosmonautů a astronautů, kteří hlavně v pozdějších letech zažili několik horkých chvil, které hraničily až s katastrofou. Symbol a chlouba ruské kosmonautiky zanikl při řízeném průletu atmosférou 23. března 2001.


Amerika se v 60. letech plně soustředila na projekt přistání lidí na Měsíci a zůstala tak pozadu za Sovětským svazem při budování kosmických stanic. Až v roce 1973 Američané vypustili svoji první kosmickou stanici pod názvem Skylab. Poslední (třetí) posádka opustila stanici 8. února 1974. Poté byla stanice navedena na vyšší oběžnou dráhu, aby se prodloužila její životnost. I to však bylo málo, protože první let amerického raketoplánu byl několikrát odložen. Kosmickou stanici Skylab se tak nepodařilo zachránit a zanikla při neřízeném sestupu atmosférou 11. července 1979.


V současné době nám nad hlavami létá Mezinárodní kosmická stanice ISS, která je společným dílem Spojených státu amerických, Ruska a několika dalších zemí. S její stavbou se počítalo již na sklonku 80. let pod názvem Freedom, později Alpha. První modul ISS byl vypuštěn 20. listopadu 1998, v průběhu následujících let postupně přibývalo další vybavení stanice. V únoru roku 2003 došlo k tragické havárii raketoplánu Columbia a plány na vybudování mohutné stanice byly v ohrožení. Nakonec se našlo řešení v podobě pouze dvoučlenných tzv. udržovacích posádek. Tento „nouzový stav“ byl ukončen letos v červenci, kdy byla stálá posádka stanice rozšířena na 3 členy. V následujících čtyřech letech by měla být Mezinárodní kosmická stanice ISS dokončena a její paluba by se měla stát domovem až pro 7 členů posádky.


Jmenné prostory

Varianty
Akce